Jdi na obsah Jdi na menu
 


ČLÁNKY

 Opět  MAKROBIOTIKA

7. července  2010

S makrobiotikou jsem se seznámila před  20 lety, kdy se mi do rukou dostala kniha Jarmily Průchové Makrobiotika aneb zdraví na talíři ( přesný název si nevzpomínám)...

Od té doby během těch 20 let jsem si pořídila slušnou knihovnu MB literatury, s makrobiotikou začínala a zase se od ní odklonila a to několikrát...prošla jsem fázemi, kdy jsem zkoušela striktní MB, ale i uvolněnou, to vše proloženo tzv. zdravou i méně zdravou výživou...

...abych se opět vrátila ke staré dobré makrobiotice...

Netroufám si odhadnout, zda vytrvám, každopádně vím, že tudy vede cesta...ke zdraví, k přírodě, k pokoře, k naději i víře...

 

 

Moje děti a makrobiotika

8. července 2010

Zdá se být neslučitelné...jediné, co jim chutná je tmavé pečivo, které peču s kváskem a luštěniny...aspoň něco

Dnes jsem jim předložila skoro můj oběd...zelí upravené bez cukru a bez špeku, knedlík pro ně bramborový ( pro mě kroupový) a tempeh s cibulkou, který jsem jim nakrájela na malé kostičky velikosti špeku a více osmahla...a kupodivu snědli

Budu muset více přemýšlet, jak jim makrobiotickou stravu alespoň občas podsunout

 

Na jaře...zdravěji...

3. března 2012

Jaro ještě v kalendáři není, ale klepe na dveře...takže po zimě opět odlehčíme...:-)

p3030004.jpg

Přeji krásné jaro...

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

začátečník

(Andrea, 8. 8. 2011 21:43)

Ahojte všichni,

tak já také něco přidám, co musím ze sebe vydat. Dříve jsem o zdravém životním stylu jen slýchávala a nijak se tomu nevěnovala, trpěla jsem docela normálními problémy, které mě dost obtěžovaly, ale vše nezasvěceně jsem řešila návštěvou obvodního lékaře, a protože mi neselhal žádný orgán a krev byla v pořádku, tak nic. Prostě po lékařské stránce jsem v pořádku, takže jsem asi hypochondr.
NO nic. Po narození mé první dcery jsem se začala zajímat o jídlo, protože holčička byla docela k jídlu citlivá a když byl nějaký problém, tak vždycky něco s jídlem. Četla jsem v té době knížky od Petra Fořta (Aby dětem chutnalo, Tak co mám jíst). Tak jsem některé věci ve stravě změnila, šlo to pomalu, protože k tomu všemu musím také přesvědčit svého dominantního manžela (já jsem taky dominantní, ale méně), takže jsme částečně zlepšili kvalitu stravy. Po narození mé druhé dcery přišla další vlna v pokračování zdravějšího životního stylu, neboť druhé dítě se nenarodilo tak úplně v pořádku, ačkoli těhotenství v pořádku bylo. Prý. Nejspíš teda nebylo. Já jsem tedy byla dost vyčerpaná, mám holčičky 14 měsíců od sebe.
Když mě začaly sužovat zase takové ty moje nezdravé stavy, kdy opět po lékařské stránce jsem v naprostým pořádku, doktorka se mimo jiné mě neobtěžovala poslat ani na jedno vyšetření, protože před čtyřmi roky jsem měla vše v pořádku. Tak jsem začala tak nějak sama. Přečetla jsem si Reflexologii od Inge Doungansová (tak nějak) a seznámila se tak letmo s čínskou medicínou, pak následovala knížka Výživa podle pěti elementů, trochu jsem začala praktikovat, a některé mé stavy zmizely (hlavně zimnice). Také jsem přečetla od p. Walkera o čerstvých zeleninových šťávách a koupila si odšťavňovač. Přestala jsem kupovat chemické vitamíny a konzumuji pouze přírodní, nebo zeleninové šťávy. Také jsem přišla k firmě LR a užívám aloe vera drinking gel a kromě mě celá rodina samozřejmě. Zbavila jsem se tak tedy hlenů z plic, to jsem docela čučela, kolik jich tam bylo.
A tak to šlo. Hrozmé sympatie k tradiční čínské medicíně. Moje rpvní dcera začala mít problém s mlékem, zprvu diagnoza alergie na bílkovinu kravského mléka, po návštěvě alergologie se diagnoza změnila na intoleranci, čímž jsem si částečně oddychla, ale stejně. Po studiu co je vlastně mléko zač, jsem se dostala k literatuře ing. Jarmily Průchové, obrovská sympatie k makrobiotice - energetické medicíně, to mě oslovilo ještě více. Jsem tak docela ráda, že jsem měla takovýhle postup, že jsem od Fořta došla až k Průchové, takový krok po kroku k nejvyššímu zasvěcení ve stravování. To teď ale opravdu nevím, jak budu přesvědčovat manžela, to bude několikaletý boj. Nicméně v této době leží jeho otec v nemocnici, má astma, prý asi cévní astma, dává psychicky zabrat. Před pěti lety měl rakovinu tlustého střeva. Zachráněn. Nyní astma, nemůže dýchat, nyní je v nemocnici, že měl v krvi málo kyslíku, mohl taky zemřít.
Tak jsem se taky vykecala.
Kdybych ale byla o něco více vlivnější, kdybych měla větší sílu, mohla bych nám všem díky stravě pomoci, ale zažité knedlíky se zelím a kachnou... (teď se na takévýto pokrm začínám dívat asi takto - hm, nic mi tento pokrm pozitivního neposkytne, spíš naopak...)
Andrea

Makrobiotika

(Alena, 21. 2. 2011 20:01)

Dobrý večer,
náhodou jsem se dostala až sem na tyto zajímavé stránky a prohlédla si skvěle vypadající fotografie makrobiotického menu a troufám si tvrdit,že výborného menu.Nelichotím.
Před lety jsem se o makrobiotiku začala vážně zajímat a celý ten další děj byl stejný,jak popisujete,jako bych ho psala sama...
Také jsem si přečetla knihu Michio Kushi a Alexe Jacka Makrobiotika-Preventivní energetická medicína budoucnosti.Překlad Jarmila Průchová.Sama J.Průchová přiznává,že byla vážně nemocná a změnou životního stylu se uzdravila.Když jsem si vše srovnávala v hlavě,pochopila jsem,že opravdu změna životního stylu pomůže člověku,aby se cítil nejen fyzicky,ale i duševně fit.Takže jsem začala makrobiotiku praktikovat,i tu striktní,která již byla jako léčebný prostředek k udravování a překonávání vážných nemocí.Nemocná jsem nebyla.Docela problém jsem měla zpočátku pochopit správné energie,co s čím souvisí,ladí a jak správně zkombinovat stravu,aby byla energeticky vyrovnaná.
Něco jsem asi udělala špatně,protože jsem v poměrně krátké době rapidně zhubla(nikdy jsem nebyla silná).V té době jsem už praktikovala běžnou makrobiotiku.Známí mi říkali na potkání,zda nejsem nemocná,že jsem pohublá apod.Je pravdou,že jsem se cítila po všech stránkách líp-nezatížená masem,tuky a aditivy ve stravě.Těto fázi ale předcházela očista,kdy mi bylo i hůř,z těla odcházely toxiny,ale netrvalo to dlouho.Vydržela jsem nějaký čas a postupně z nedostatku času jsem se vracela k původnímu zažitému stylu...Bohužel jsem to nedotáhla.V poslední době(intuice?)mi však něco říká,abych pouvažovala zase o změně.Jako by si tělo o to přímo říkalo.Jsem zase o nějaký rok starší a zdravotní problémy s věkem a nezdravým způsobem žití se tu a tam projevují.
Jinak musím ještě říci,že makrobiotická(uvolněná)strava byla náramně chutná,bohatá(nezasvěcenec tomu neuvěří).Doma jsem sice vařila dvojí,bylo to náročné a škoda,že jsem od toho upustila.A teď bych se ráda vrátila už z mnoha důvodů.Když se zamyšlím nad tím,jak žijeme,jaké nemoci trápí nás i děti již v nejranějším věku,jak se chováme jeden k druhému,k sobě,k přírodě-to všechno je daň konzumní společnosti a byznysu...
Omlouvám se za sáhodlouhá písmenka,ale tak nějak jsem měla potřebu je ze sebe vydat.
Přeji všechno dobré a mějte se hezky:-)